Bipolární porucha - Co je pravda?

Jak si má člověk vytvořit o něčem úsudek, když nemůže věřit ani sám sobě.  Běžně člověk rozpozná podle výrazu ve tváři, intonace hlasu nebo gestikulace něco co ani nemusí být řečeno a je mezi řádky. 

I přesto, že jsem nemoc po letech bolestně přijal, beru pravidelně léky, udržuji svůj pravidelný rytmus tím, že vstávám v pět i o víkendu, tak i přesto se opakujícím depresím nevyhnu. Stejně jako to bývá u mánií tak i u depresí je nějaká sebereflexe poměrně složitá. Je to jako hledání správného klíče od domu ve tmě.

Člověk si tím musí nesčetněkrát projít, aby rozpoznal co je nemoc a kdo je on. Ta hranice je opravdu tenká.  Navíc nikdy se mi nestalo, že by deprese přišla ze strany z které bych ji očekával. Poslední dobou mám v depresi často pocit, že jsou na mě ostatní lidé, které mám rád naštvaní. Ze začátku, když přicházel tento pocit jsem se na to dotyčného ptal. Jenže to vůbec nepřineslo úlevu, naopak.

JÁ: Jsi na mě naštvaný?

ON: Ne, nejsem proč jako?

JÁ: Jen tak. (V tu chvíli se už u mě rozvíjí myšlenka, tak jestli na mě do teď nebyl naštvaný, tak teď už určitě je a nejraději bych se znova zeptal, což jsem i kolikát udělal a bylo to pro mě jen horší)

Touto jednoduchou myšlenkou jsem se nesčetněkrát dokázal zabývat u různých lidí několik dní. Na jedné straně si to člověk snaží vysvětlit logicky a na druhé straně pocitem. Ve finále jsem bez čehokoliv jiného naprosto vyčerpaný a na dně. Často se mě některý z terapeutů ptal a zkoušel hledat ten prapůvod, ale mám pocit, že to minimálně u mě je přesně obráceně. Deprese příjde, je to obrovské utrpení, které může trvat týden, ale prožil jsem si i více než rok v kuse a to co člověk vidí jako problém vůbec problémem být nemusí a jen to na základě deprese vykristalizuje do té bolesti a mega problému. Když se z těch nejhorších stavů dostanu najednou zjistím, že to jsou často věci nad kterými nestoji ani za to mávnout rukou. 

Tím se chci vrátit úplně na začátek článku, klidně si přečtěte první dvě věty znovu. Toto měl být článek na téma sebevraždy, ale vyhodnotil jsem, že teď když nad tím často přemýšlím (daleko k činu), by to nemuselo být úplně vyvážené. 

Pokud se vám blog líbil poprosím o karmu. Rád se s vámi připojím do diskuze, ptejte se na co chcete a já na co chci odpovím.